Problémy v dospělosti

Růstový hormon je látka bílkovinné povahy, kterou tvoří buňky předního laloku podvěsku mozkového (hypofýzy). Růstový hormon má stejně jako ostatní hormony v těle roli především regulační. Svým působením na cílové tkáně (jejich buňky mají na svém povrchu receptory – místa citlivá na účinek růstového hormonu) v těle ovlivňuje celou řadu dějů, a to zejména růst některých tkání a metabolizmus tkání (děje látkové přeměny).  

Působení růstového hormonu lze prokázat téměř ve všech tkáních lidského těla. Mezi ty nejnápadnější účinky lze zařadit: růst chrupavky a kosti, vliv na metabolismus svalové a tukové tkáně a tím vliv na tělesné složení, ovlivnění funkce ledvin a množství vody v organismu, vliv na krvetvorbu, účinek na cévy a srdeční funkci. Také lze prokázat receptory i účinky v celé řadě dalších tkání. Kromě přímého působení růstového hormonu na tkáně je významná část účinků zprostředkována dalším hormonem, nazývaným inzulinu podobný růstový faktor – 1 (IGF-1), který je pod vlivem růstového hormonu v řadě tělesných tkání tvořen.

Působení růstového hormonu

Projevy působení růstového hormonu jsou různě nápadné v různých obdobích vývoje organismu. Jako první si vědci uvědomili význam tohoto hormonu při regulaci růstu, jak vyplývá i z jeho názvu. Již před 100 lety byla tkáň podvěsku mozkového označena jako orgán důležitý pro růst jedince. Jde o nejnápadnější projev účinku růstového hormonu, který ovlivňuje celý tělesný vývoj organismu a ve svých důsledcích má klíčový význam i pro rozvoj psychiky a sociální vývoj jedince.

Po ukončení růstu organismu – uzavření růstových štěrbin pod vlivem pohlavních hormonů – již další růst není možný. Působení růstového hormonu na látkovou přeměnu organismu se však uplatňuje i v dospělosti.

Tvorba růstového hormonu se během života mění. Nejvyšší je v období puberty a s věkem klesá. V průběhu dne se nejvíce růstového hormonu uvolňuje v noci ve spánku.

HYPOFÝZA (mozkový podvěsek) hraje klíčovou úlohu při tvorbě hormonů, které řídí také činnost jiných žláz. Porušení funkce hypofýzy způsobí poruchu celého spektra tělesných funkcí. Hormony hypofýzy včetně růstového hormonu jsou uvolňovány do krevního oběhu, který je dopraví k cílovým buňkám.

Činnost hypofýzy je řízena HYPOTALAMEM – částí mozku uloženou nad hypofýzou. V hypotalamu jsou umístěna čidla, která sledují hladiny hormonů a hlídají, aby tyto hladiny zůstávaly v potřebném rozmezí. Porucha hypotalamu vede k poruše funkce hypofýzy.