Růstový hormon má vliv na svaly, růst kostí i na celkový metabolismus člověka
Somatotropin neboli růstový hormon má dopad na fungování celého těla. Musí ho ale být tak akorát. Jakákoliv odchylka v množství hrozí nepříjemnými zdravotními problémy. Účinná léčba naštěstí existuje.
Růstový hormon je produkován podvěskem mozkovým a jeho hlavním účinkem je stimulace růstu. Podněcuje růst kostní i svalové buňky, zároveň ale ovlivňuje i přeměnu cukrů v našem těle a zvyšuje jejich hladinu. Zasahuje také do metabolismu tuků.
Nedostatek, ale i nadbytek růstového hormonu může vést k poruchám metabolismu a ke změnám jak fyzickým, tak i psychickým.
Klinické potíže pacientů se budou odlišovat, pokud nedostatek růstového hormonu vznikne v dětství nebo až v dospělém věku.
Všeho moc škodí
Nadměrná sekrece růstového hormonu bývá vzácná, ale můžeme se s ní setkat v dětství i dospělosti a neměla by nám uniknout. Mezi příznaky, se kterými se můžeme setkat patří:
- Zvýšená hladina krevní glukózy, což může vést až k rozvoji cukrovky.
- Gigantismus – nadměrný vzrůst u dětí nebo akromegalie u dospělých pacientů – spojená s typickými deformitami kostí a zvětšením orgánů -např. srdce. Potíže způsobuje přemrštěná stimulace k růstu kostí a dalších buněk těla.
- Zvýšený rozklad tuků vede k nedostatku tělesné tukové tkáně.
- Nadsazená syntéza bílkovin způsobuje větší nárůst svalů.
Nedostatek ničí zdraví
Nedostatek růstového hormonu v dětství způsobuje nápadnou poruchu růstu, která by neměla uniknout diagnostice, protože je dostupná terapie v podobě rekombinantního růstového hormonu. Ten dokáže dětem s poruchou růstu zajistit normální tělesnou dospělou výšku a minimalizovat dopad deficitu růstového hormonu na celkový metabolismus dítěte.
Syndrom z nedostatku růstového hormonu v dospělosti je charakterizován zvýšením hmotnosti, nárůstem tukové hmoty a úbytkem svalstva. Studie zjistily, že celkový podíl tuku v těle vzrůstá až o 7 %. Ukládá se v oblasti trupu a břicha a zvyšuje tak poměr mezi pasem a boky, což je rizikový faktor pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Tuky jsou zvýšeny i v krvi, konkrétně jde o triacylglyceroly (hodnoty „hodného“ HDL-cholesterolu pak klesají). Tyto lipidy se mohou ukládat v játrech a působit jejich ztukovatění – tzv. steatózu. Zvýšená lipidémie tak může částečně vysvětlovat, proč je u pacientů s nedostatkem růstového hormonu pozorována urychlená ateroskleróza – tedy kornatění tepen. Také to objasňuje fakt, proč je u těchto nemocných vyšší úmrtnost v důsledku kardiovaskulárních chorob, jako je infarkt či cévní mozková příhoda.
Trpí duše i postava
U pacientů s nedostatkem růstového hormonu se také častěji objevují poruchy psychiky, mají potíže s koncentrací a pamětí. Byl zaznamenán i vyšší výskyt únavy, sociální izolace a deprese. Intelekt ale porušen nebývá.
Léčba, která zabírá
Terapie rekombinantním růstovým hormonem pro pacienty s vrozeným nebo získaným deficitem růstového hormonu je klíčová, protože jsme díky ní schopní zvrátit mnoho metabolických abnormalit.
- Skladba těla. Při terapii dochází k úbytku tukové hmoty a přibývání čisté hmoty svalové. Normalizace podle studií nastává asi po 6 měsících. Navýšení svalů souvisí se zvýšením syntézy bílkovin a tím svalové tkáně, čímž se zlepšuje i svalová funkce. Snížení tukové hmoty bylo pozorováno nejvíce právě v rizikové oblasti trupu. Předpokládá se tedy, že riziko kardiovaskulárních chorob se snižuje.
- Metabolismus tuků. Léčba má pozitivní vliv na lipidové spektrum v krvi. V jedné ze studií byla zjištěna souvislost mezi léčbou a snižováním hodnot „špatného“ LDL-cholesterolu (velmi rizikový faktor rozvoje aterosklerózy).
- Hustota a růrst kostí. Růstový hormon stimuluje růst buněk kostí, může zvyšovat hustotu kostí a zpomalit tak proces osteoporózy, u dětí s deficitem díky terapii můžeme docílit běžné dospělé výšky.
(cean)
Zdroj: pituitary.mgh.harvard.edu
Mark A. Sperling: Traditional and novel aspects of the metabolic actions of growth hormone
GEN-2016.01.015
