Porucha růstu při nefunkčních ledvinách: příčinou bývá liknavost v léčbě
Zpomalený růst patří mezi jeden z nepříznivých dopadů chronického selhání ledvin na dětský organismus. Vhodné výšky přitom může být dosaženo díky komplexní terapii a za pomoci růstového hormonu. Pokud je ovšem pacient zodpovědný.
Když ledviny ubírají na výšce
Hlavním projevem chronického selhání ledvin je snížená schopnost produkovat moč. V důsledku této poruchy dochází k hromadění odpadních látek v organismu, což u dětí vede k opoždění vývoje a růstu. Za chronickým selháním stojí především vrozené vývojové poruchy tkáně ledvin a močových cest. Kromě vrozených vad může během růstu dítěte dojít k poruše funkce ledvin i následkem zánětu. Vyvíjející se organismus je přitom obzvláště náchylný k jakýmkoliv zásahům, chronické selhání ledvin tak kromě řady dalších klinických příznaků může způsobit i výrazně opožděný vzrůst. Naštěstí lze u těchto malých pacientů uplatnit příznivý účinek růstového hormonu.
Dodržování léčby základem úspěchu
Nedosažení dostatečného vzrůstu s sebou nese horší kvalitu života. Na vině přitom může být v případě chronického selhání ledvin nepravidelné a nepřesné užívání léků (nonadherence). Pacienti podle výzkumu vynechávají svou medikaci v průměru 1 den v týdnu. Ačkoli dnes lékaři dokážou upravit mnoho faktorů podílejících se na malém vzrůstu u chronického onemocnění ledvin, optimální výšky v dospělosti není vždy dosaženo. A jedním z rizikových faktorů je právě nesprávné užívání léků.
Jasná fakta
Výzkum z roku 2014 provedený zahraničními vědci prozradil následující:
- Nejméně správně užívaným přípravkem byl vitamin D, následovaný léky k redukci hladin fosforu v krvi.
- Na další příčce se umístila nekázeň v terapii růstovým hormonem. Ten nesprávně brala až jedna pětina nemocných.
- Nejpřesněji aplikovali pacienti faktory stimulující krvetvorbu (erytropoetin). Při jeho neužití totiž klesá počet červených krvinek, což se rychle projeví na zdravotním stavu dítěte, například únavou a dušností.
Neužívání ostatních léků však takto rychle patrné následky nemá. Přitom rozdíly mezi správnou a špatnou aplikací růstového hormonu jsou významné. Dětští pacienti menšího vzrůstu jsou o něco více motivovaní k léčbě než ti, jejichž výška je v danou chvíli průměrná. Následky chybné terapie se však projeví později. Z výsledků studie vyplývá, že pokud i přes léčbu nedochází k optimálnímu růstu, je nutno na nesprávné užívání léků myslet jako na jednu z možných příčin.
(gaf)
Zdroj:
Akchurin O. M., Schneider M. F., Mulqueen L. et al. Medication adherence and growth in children with CKD. Clin J Am Soc Nephrol 2014 Sep 5 ; 9 (9): 1519–25; doi: 10.2215/CJN.01150114
GEN-2016.01.015
