Můžeme ovlivnit výšku svých dětí?
Výška člověka je dána převážně genetickými faktory. Nemalou úlohu v růstu však hrají také životní podmínky, v nichž dítě vyrůstá. Zatímco genetiku ovlivnit nemůžeme, ostatní okolnosti do značné míry ano.
Genetika + zevní faktory = výsledná výška jedince
Genetické vlohy určují finální výšku člověka až z 80 %. Růst včetně jeho tempa ovlivňuje i pohlaví jedince. Výsledná výška dětí je pak dána kombinací genetiky a zevních faktorů, zejména těchto:
- výživa,
- pohybová aktivita,
- zdravotní stav.
Budoucí výšku v dospělosti lze zhruba odhadnout již v prvních letech života dítěte. Udává se, že ve věku dvou let dosahují chlapci poloviny své předpokládané dospělé výšky, dívky dosahují poloviny těchto parametrů již v 18 měsících.
Výživa: V hlavní roli vejce, kravské mléko a maso
Studie provedené v evropských i v rozvojových zemích naznačují, že potraviny živočišného původu (vejce, kravské mléko a maso) jsou zdrojem mnoha látek důležitých pro správný růst a vývoj, zejména bílkovin, vápníku, vitaminů skupiny A a B, železa a jiných cenných látek.
Pohybová aktivita, zdravotní stav a spánek
Vědecké studie opakovaně prokázaly souvislost mezi růstem dětí a tělesnou aktivitou. Například jedna ze studií provedená v roce 1994 potvrdila větší nárůst tělesné výšky ve skupině předškolních dětí, do jejichž programu byly cíleně zařazovány pohybové hry a činnosti zahrnující běhání, lezení po schodech, rampách, šlapání a skákání. Některé odborné texty uvádějí, že přiměřená fyzická aktivita růst stimuluje, zatímco nadměrná jej zpomaluje.
Obecně každé onemocnění přechodně snižuje růstové tempo. Nepříznivý vliv zdravotního stavu se může projevit v případě dlouhotrvajících onemocnění. Na druhé straně může být zpomalení růstu příznakem mnoha onemocnění.
Důležitou roli pro růst jedince hraje také dostatek spánku. V jeho průběhu se totiž uvolňuje až 75 % růstového hormonu. Nedostatek spánku a ponocování může naopak růst dítěte zpomalit.
(tich)
Zdroje:
1. Alves J. G., Alves G. V. Effects of physical activity on children’s growth. J Pediatr (Rio J). 2019; 95: S72–S78. Dostupné na www.sciencedirect.com/science/article/pii/S002175571831026X
2. Hoppe C., Udam T. R., Lauritzen L. et al. Animal protein intake, serum insulin-like growth factor I, and growth in healthy 2.5-y-old Danish children. Am J Clin Nutr 2004 Aug; 80 (2): 447–452, doi: 10.1093/ajcn/80.2.447.
