Krvácení do mozku zřejmě vede k nedostatku růstového hormonu
Příčin slabé tvorby růstového hormonu v dospělosti existuje několik. Patří mezi ně nádory v oblasti hypofýzy, traumata, záněty nebo genetické poruchy. Nedávné výzkumy ukazují, že deficit tohoto hormonu může vzniknout i u lidí, kteří přežili tzv. subarachnoidální krvácení neboli krvácení do mozku.
Subarachnoidální krvácení je typ mozkového krvácení do prostoru mezi dva mozkové obaly – pavoučnici a měkkou plenu mozkovou. Nejčastěji vzniká prasknutím výdutě na mozkové cévě. Jedním z následků tohoto krvácení může být i poškození hypofýzy neboli podvěsku mozkového. Orgánu, který produkuje několik důležitých hormonů včetně toho růstového.
Souvislost i přes rozpory prokázána
Snížená produkce hormonů hypofýzy po subarachnoidálním krvácení byla prokázaná v několika klinických studiích. Hlášené počty postižených pacientů se však v jednotlivých výzkumech značně liší. Zatímco v některých studiích přesáhl počet pacientů s nedostatkem růstového hormonu 50 %, jiné uvádějí jen zanedbatelné procento. Lze konstatovat, že v průměru je tvorba růstového hormonu nedostatečná u 19 % pacientů po subarachnoidálním krvácením. Nejnovější výzkum uveřejněný v prosinci 2017 tento závěr celkem potvrzuje. Bylo do něj zařazeno 100 osob, které prodělaly subarachnoidální krvácení. Snížená produkce růstového hormonu byla stanovována:
- glukagonovým testem (produkce růstového hormonu se ověřuje podáním hormonu glukagonu, po jehož aplikaci by se měla při správné funkci hypofýzy hladina růstového hormonu zvýšit),
- arginin stimulační testem (podobně jako u glukagonového testu se po aplikaci aminokyseliny argininu sleduje, jestli tvorba růstového hormonu stoupne).
Nedostatek růstového hormonu byl prokázán u 14 % účastníků studie. Vyšší riziko výskytu bylo zjištěno u pacientů se závažnější poruchou vědomí.
Záleží na diagnostice
Autoři studie vysvětlují určitou rozporuplnost dosavadních výsledků studií používáním rozdílných způsobů diagnostiky. Poukazují na to, že rutinní vyšetření funkce hypofýzy nelze dosud používanými metodami u všech jedinců po subarachnoidálním krvácení provádět. Pacienti by byli vystaveni zbytečnému riziku nežádoucích účinků a efekt je navíc sporný. Vědci se tak snaží najít vhodnější způsob diagnostiky nedostatku růstového hormonu, který by se využíval ke screeningovému testování lidí po subarachnoidálním krvácení.
(svat)
Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5655571/
http://slowaging.org/adult-growth-hormone-deficiency/
